Zobrazují se příspěvky se štítkemsprint. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsprint. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 15. září 2014

MČR sprintových štafet

Nová disciplína na poli orienťáku měla premiéru na Mistrovství světa letos v Itálii a ani u nás doma v Česku jsme nezůstali pozadu a druhou zářijovou neděli se sjeli do Smiřic, kde slávisté uspořádali premiéru MČR sprintových štafet. Pro nás dospělé to zpočátku znamenalo trčet hodinu a půl v karanténě, zatímco běhali dorostenci a štáb České televize si na nich zkoušel, jak natočit odložený přímý přenos ze závodu dospělých (jak se jim to povedlo můžete zhodnotit zde). Ve chvíli, kdy jsme se začali převlékat se spustil pořádný liják, takže rázem se všichni nahrnuli pod přístřešky a plno lidí si začalo zoufat, že mají jen hladké podrážky. Když nás konečně z první karantény vypustili (s mírně komickou vložkou, kdy se Zhusta překřikoval s borcem co nás tam hlídal), přesunuli jsme se do druhé karantény. Ta už byla na shromaždišti, které bylo na místním fotbalovém stadionu. Po tom co nám Béďa sdělil pořadí v dorosteneckých štafetách (první brambora do salátu) jsme se dali do "práce" i my. Pořadí úseků žena - muž - žena - muž dávalo tušit, že startovní pole by se mělo roztrhat již hned na prvním úseku a bylo tomu tak. Bohužel pro nás se z vedoucí skupinky oddělily všechny naše ženy. Překvapivě navíc pořadí LPU štafet v cíli prvního úseku bylo opačné, než by kdokoli očekával - LPU3, LPU2 a až pak Martinka jakožto LPU1. Mně Alča předala v těsném závěsu za balíkem tří štafet, takže jsem se mohl cestou na první kontrolu vézt a mapovat dopředu.
K2
Na postupu na pětku jsem ale přehlédl "umělý" plot přes silnici, takže nastala trochu kličkovaná, ale z mého okolí tak běželi všichni. Po divácké kontrole na kopečku, na který se dalo vyškrábat jen s obtížemi, nás trať zavedla do parku, kde v křížení potkávám Chlupa, takže si říkám, že jdu docela dobře, zrychluju a kontroly v parku prolétnu jak blesk.
K16
Od poslední kontroly ve městě (viz foto) je poslední volba, a to kudy na stadion, pak už jen atletická vložka po obvodu hřiště, sběrka a cíl. Tam vysílám do boje Káťu, která nás posunuje do TOP12.

Pak už jen zafandit všem co zrovna přibíhají nebo odbíhají. Podpořit Zlosyna, který to pálil až tak, že se seznámil zblízka s hlínou v zatáčce k mapám a jít s Máňou vyklusat. Vracíme se akorát abychom viděli dobíhající vítěze - Pragovku. Za nimi bohužel stihnou doběhnout ještě Dým s Kamendou, až pak teprve Píkej, takže druhá brambora. Za ním Maroš za Opavu a pak hned Matiesko s Filipem, takže sice na kvantitu dobrý, ale kvalita zůstala 17 sekund vzdálená. Zlosyn donesl naši štafetu na pěkném 13. místě, s čímž jsem velmi spokojený. Slávisté nasadili laťku hned pěkně vysoko, tak uvidíme, jaké to bude příští rok;-)

neděle 14. září 2014

Jak se dostat na stránky SkyNEWS aneb ČP štafet v Libíně

Do you want orienteering in mass media? Deploy hornets.

I tak by se dal krátce shrnout sobotní závod ČP štafet v Libíně. Po tom co nás autobus vyhodil kdesi uprostřed lesa a my si střihli turistiku na shromko, se vyhouplo nad mraky slunko a nic nenaznačovalo tomu, co se mělo odehrát v průběhu následujících hodin. První úseky se chystaly na start, já pojídal těstoviny, Máňa se jako obvykle nerozcvičovala a vládla všeobecná pohoda. Pár minut po startu ženské vlny se ale ovšem ozývá Béďa s upozorněním, že cestou na první kontrolu se vyskytují sršně. Když pak postupně začíná přes rozhlas shánět lékaře z řad běžců, protialergické léky a injekce adrenalinu začíná být situace vážná. Pak je slyšet blížící se houkající sanitka, kterou ale přeruší hukot vrtulníku, který přiletěl z Hradce. Zakrouží nad shromkem a zkušeně to posadí na zem.
Postupně dojíždějí další sanitky, shromaždištěm se šíří zvěsti o počtu zasažených i počtu zásahů žihadlem. Přijíždějí i hasiči, policie a z louky u Libína se stává místo "hromadného postižení zdraví". Máňa naštěstí dostala jen asi jedno, takže je v pořádku a já můžu v klidu vystartovat na svůj poslední úsek. Z prvního se vrátil Prochy se solidním zářezem, ale Zvíře na druhém neskutečně stáhl, takže mne vysílá na jedenácté pozici v kontaktu s Turnovem na finiš.
Na začátku nás pořadatelé odklánějí od nebezpečných míst, na čtyřce vidím před sebou Kamendu, na jeho záda se mi běží docela dobře, takže ho postupně stahuju a po jeho zaváhání jdu před něj. V hustníkové pasáži mne opět dotahuje on a na divácké razíme spolu. Pak nastává klíčový okamžik - ve svahu mi to podjede a sjedu nějakých deset metrů zpět dolů do údolí a tento rozdíl už do konce nedokážu dotáhnout. Navíc za sebou v kopci na předsběrku slyším hlasité hekání a je mi jasné, že udržet deváté místo před Beťákem ještě bude náročné. Ale daří se mi to. Když se pak dívám na výsledky, zjištuju, že jsem s Kamendou vlastně prohrál souboj o třetí místo v oblastním mistrovství štafet, když první dvě místa zabraly naše dvě štafety. Pak rychle do sebe hodit něco k jídlu a opačným směrem vyrazit k autobusu. Ten nás odvezl do Hostinného, kde byl na programu poslední individuální sprint letošní sezony.
Trutnováci ho připravili moc pěkně, tratě se Ňufovi hodně povedly. Já jsem pro jistotu přehlédl hned plot cestou na trojku a pak jsem ještě měl trochu problémy se šrafováním silnic, kdy jsem si nebyl jistý, zda je půlmilimetrový chodník zašrafovaný či ne. Ale aspoň jsem si to ošahal před nedělním mistrovstvím. Dvě minutky od vítěze v Elitě jsem dostal i loni v Rychnově, takže to nakonec nebylo tak zlé.
A když pak byl Prochi disk, tak jsem se posunul na nedělní mistrovství do D-teamu k Alče, Káťě a Zlosinovi.

A na konec záznam ze sprintu z dílny Televize Mladé Buky:

pondělí 26. května 2014

Sprintová Třebová

Když jsem se před dvěma týdny přihlásil Štěpánovi, že si vezmu na triko RACOM na našich závodech, nevsadil bych si na sebe, že to bez problémů zvládnu (ostatně, nebyl bych sám). Když jsme to v týdnu před závody zkoušeli a podařilo se to rozchodit, začal jsem si věřit a už bych tu dvacku obětoval.

pondělí 12. května 2014

Čtyři dny na jihu

Druhým letošním soubojem o medaile (tentokráte už bez mé přímé účasti) bylo mistrovství ČR ve sprintu ve Znojmě. Pořádání se chopili Bažiňáci a závody to byly pěkné. Z Pardubic se vezeme busem společně s OKáčkem a to, že dnes to bude velmi rychlé, se nám snaží naznačit i řidič. Autobus má zřejmě velmi dobře natrénováno, protože to pěkně valíme a než jsem se nadál už míjíme ceduli "Znojmo 25km". Ani pořádně se dospat jsem nestihl.

úterý 15. dubna 2014

Dvě Východočeská mistrovství

Je sice teprve začátek dubna, ale Východočeský pohár už je v plném proudu a nastal tedy čas rozdat první dvojici titulů "Mistr oblasti". A protože v neděli se nic nedělá a tak se ani závody nedělají, uskutečnila se oblastní mistrovství na middlu a ve sprintu pěkně hezky v jeden den - v sobotu.

neděle 19. ledna 2014

PéZetPéčko v Sezemicích

Čtvrté kolo Prestižních Závodů Pardubicka bylo stejně jako loni v Sezemicích u místní ZŠ. Kdo vyhrál loni ví už jenom Jantar, kdo letos to ví zase Béďa. Ale co tomu předcházelo neví skoro nikdo, takže je dobré se o to podělit.

pondělí 13. ledna 2014

Vstříc ostružinám a sprintu na Dubině

Sice se říká, že jak na Nový rok, tak po celý rok, ale u mě to tak zatím nevypadá. Prvního ledna jsem udělal rychlý krok maximálně tak na přechodu, aby mne nezajelo auto, kdežto hned první neděli už jsem ve skříni hledal buzolu a čelenku, abych mohl soupeřit s Honjanem o post vedoucího závodníka prestižního seriálu závodů. Dalším kolem PZP totiž byl middle na Vinici a blízkém vojenském cvičáku. Mapa byla slepená ze dvou částí - severní kus byl jižní část mapy Ideon, která si stále drží kvalitu z roku 2011, jižní kus byl pouhým překreslením starého leteckého snímku, který kvalitu neměl, takže jediné čeho se dalo držet byly velké cesty a směr a vzdálenost, což bez buzoly není zrovna úplně nejlehčí věc.

úterý 10. září 2013

Štafle a sprint v Rychnově

První podzimní závody byly konečně blízko domova, takže jsem se konečně vyspal už v posteli a ne až v autobuse. Když už jsme u autobusu, v týdnu před závody se našemu milovanému klubovému busu utrhl měchýř (nebo měch, co já vim…), takže jsme museli vzít zavděk náhradním. Sakra, ten bych si nechal líbit až do konce sezony (přespříští), teda na družstva by to chtělo zase něco staršího samozřejmě… Shromko na louce pár kilometrů nad Rychnovem obsahovalo, co mělo (včetně dostatku sudů Kaštana). Přijeli jsme tak akorát, abych stihnul Toiku a došel včas na start prvních úseků a vyrazil do lesa.