PéZetPéčko v Sezemicích

Čtvrté kolo Prestižních Závodů Pardubicka bylo stejně jako loni v Sezemicích u místní ZŠ. Kdo vyhrál loni ví už jenom Jantar, kdo letos to ví zase Béďa. Ale co tomu předcházelo neví skoro nikdo, takže je dobré se o to podělit.

Předzávodní příprava začala už v sobotu, s Kosákem a Honjanem jsme se vydali objevovat krásy místních polí a luk. Snad kromě sněhu jsme vyzkoušeli všechno. Ze začátku hlavně lesní cesty a asfalt a když nás to přestalo bavit, tak přišly na řadu lesy a taky pole, louky, oranice, bažiny, kopec! (na Pardubicku věc víceméně nevídaná) a po doběhu zasloužené pivo. Pak domů na oběd a další dva kousky. Na večer se mi sešly dvě vzájemně překrývající se akce - basket proti Prostějovu a Pájin maturák. S Kosákem vymýšlíme doslova elegantní řešení - na basket v obleku a z něj přímo do Ideonu. Vyšlo to náramně. Prostějov dostal čočku, Olič nás svezl autem před Ideon, stihli jsme ten lepší nástup, dali pár kousků, došli na jídlo ke strýčkovi Donaldovi a pak už to rozjeli ve velkém.

Ve čtyři ráno usínám spánkem navátých a vykalených. Už ve dvě odpoledne se účastníkům PZP naskýtá vtipný pohled na tři trosky sedící na lavičce, kterak se skoro ani pohnout nemohou.

Zleva v pořadí: LuHo, Pája, Honjan

Nakonec všichni zvládáme svá ztuhlá těla rozhýbat (někteří aspoň natolik, aby bylo možné dokončit). Mně se překvapivě běželo vcelku dobře, zásoby z večera jsem ještě nejspíš nestihl odbourat, takže mne to hnalo vpřed.

Asi jsem běžel fakt rychle:-D

Na trati bylo pár voleb, po večerním rozboru jsem zjistil, že jsem zvolil vcelku dobře až na desítku, kde to bylo rychlejší po kraji mapy. Jinak to bylo z větší části o běžeckém výkonu, měl jsem proto nahnáno, že mě Honjan s Mícou předběhnou.

Přes čtyřku třikrát? A proč né!

Překvapivě se to ani jednomu nepodařilo a tak jsem si vylepšil reputaci z loňska, kdy jsem "vzdal boj o celkové vítězství a v posledním závodě před bojem o celkové vítězství dal přednost zaučování Soni do tajů OB a tak mne bylo možné najít až na konci výsledkové listiny" (zdroj: Jantar 3/2013). Letos už to Soňa zvládla sama, takže jsem všem naložil pořádný kotel. A když Míca dal Honjanovi pár vteřin, bude se muset Honjan ještě snažit, aby boj o pohár zdramatizoval. Nebo to může taky vzdát a zaučovat třeba Pozif.

P.S.: Tréninkáč hlásí po třech cyklech 89 hodin, 718 km a 150 piv...