úterý 1. července 2014

Medvědi kam se podíváš

aneb MČR v rogainingu 2014


Je čtvrtek a mne čeká cesta téměř přes celou republiku, zpátky a ještě dál. Musím totiž na zápis do Plzně a potom vyrážím směr Zlín. Po úspěšném zápisu v Plzni se stihnu zastavit ještě doma, prohodit si zavazadla a vyrazit na další pouť. Naštěstí zatím jen do Zlína, další část cesty do cíle, který je v kempu Machůzky absolvujeme až ráno. A co tam? Přeci Mistrovství v rogainingu.
Má drahá půlka běží, já běžím "pouze" roznášet. I tak mi to dává zabrat natolik, že je nutná pořádná regenerace u Balatonu. Po návratu do kempu vyvstává problém - jak postavit z hromady tyček různých průměrů a velikostí přístřešek?
"Tuhle dáme sem a tamty dvě spojíme a pak to zvednem jo?"
Po hromadném brainstormingu se nám to nakonec podařilo, ale přesto se našel někdo, kdo se nám smál ještě dlouho potom. Pak už jen do hospody na pivo a zalehnout. Druhý den nejdřív všechny odstartujeme a pak, jelikož máme až 24 hodin na to nic nedělat, se vydáváme znovu k Balatonu. Někteří na bruslích, jiní na kole, další autem a já utíkám. Tam si zabereme pro sebe beach a s občasnými přestávkami hrajeme tak dlouho, až si solidně spálím záda. Pak opět během zpět, první bačkory se už vrací z šestihodinovky. Udělám pár fotek, skočím si na jídlo a pak honem zdokumentovat vyhlášení.

K večeru už se se do kempu scházejí ti, kteří se rozhodli pro celodenní putování a jdou nabrat síly do bufetu. Mezi nimi se mísí i ti, kteří to musí stihnout do cíle do jedenácté večerní, jinak by se jim odečítaly pracně nabyté body. Terén v okolí totiž nedává nic zadarmo - prudké svahy, zařízlá údolí, neposečené louky - prostě nádhera. To nejlepší mne ovšem ještě čeká. Poslední zprávy, které jsem měl od dvojice Máňa+Peťa byly takové, že by chtěly být před půlnocí v bufetu, dát si pár hodin spánku a před svítáním vyrazit. Ne že bych jim nevěřil, že to stihnou, ale čekal jsem, že do jedné ranní dojdou.
Tady se ještě smějí...
Byly téměř tři hodiny, když konečně, již značně ospalý, poznávám známé postavy, jak se plouží ke stánku s jídlem. Přeju jim dobrou noc a usínám... Stále ještě nechápu, jak se ráno vzbudily, když vstanu já, tak už zase pochodují někde po okolních kopcích. Po vydatné snídani se nechávám odvézt na Kohútku, kde začíná má fáze sbírání - nádherné výhledy na Slovensko i na českou stranu - Lysá hora, Radhošť a Kněhyně se krásně vyjímají v slunci zalitém dopoledni. Ale to už musím seběhnout níže. Na loučce potkávám tři statné srnce, o kus dál v lese jelena, takže už jen čekám, kdy se objeví vlci, medvědi a rysové. Naštěstí se žádné z těchto zvířat neobjevilo, takže jsem v pořádku doběhl, tento víkend už potřetí, k Balatonu, kde dávám závěrečnou koupačku a až se sejdeme všichni sběrači, tak se vracíme do kempu, kde už je téměř vše sbaleno a připraveno na cestu domů. Ta je zvlášť pro mne pekelně dlouhá, ale nic co by se nedalo zvládnout.

Žádné komentáře:

Okomentovat