Tak se
mi zase nepodařilo proniknout do A-finále. No ale popořadě. V sobotu
vstávačka už v 5.43, cestou v buse ne a ne zabrat, ani Nightwish a
Sonata nepomohla. Při průjezdu Jeseníkem brutální chcanec, cestou nahoru na
Rejvíz mlha, to nám to pěkně začíná. Když vyjedem nahoru, jsme v mracích a
mlze, ale už nic nepadá, takže to konečně začíná vypadat k světu. Máme
štěstí, že bydlíme hned u shromka, takže před startem ještě stihnu si dát
dvacet v měkké posteli. Pak už jen sbalit batoh do karantény – mp3, ESTIM
ionťák, banán, horalku a dostatek hajzlpapíru. I když tak vybavený jako Šalát,
který vypadá jako by šel na severní pól, teda nejsem. Na předstartu se
vykecáváme s Kirim tak dlouho až málem nestíháme start, takže až
z fotek zjišťuju, že jsem běžel „na Beťáka“.