Šestý závod PZP jsem byl nucen vynechat kvůli kolenu, ale jelikož se Aleš začal nebezpečně blížit k mé prozatím vedoucí pozici, bylo nutné zasáhnout a opět odskočit na větší bodový rozdíl.
Abych zjistil, jestli jsem vůbec schopen běžet, šel jsem se provětrat už v pátek na basket - koleno mne podrželo po celou dobu, takže start na sobotním middlu nebylo nutné odložit. Co ovšem nenahrávalo dobrému výsledku byla třítýdenní pauza... Byť pocitově jsem běžel velmi rychle, ve skutečnosti jsem nebyl v lese schopen utéct Jonášovi, kterého jsem doběhl už na trojce a od té doby mne uvisel až do cíle a výpis z GPSky ukázal průměrné tempo , což v tomto terénu fakt není žádná hitparáda. A když jsem si pak cestou na jedenáctku dal 40 vteřin pauzu na odlehčení, měl jsem vcelku oprávněný strach, že Aleš doběhne do cíle rychleji než já.
Nakonec ale běžel pomaleji než já a tak jsem svůj náskok navýšil. Dokonce natolik, že jsem si mohl dovolit vynechat poslední díl poháru u nás na Studánce a přitom opět po dvou letech pozvednout nad hlavu pohár pro nejrychlejšího píchače zimní sezony v Pardubicích. Shodou okolností byl tehdy aji letos za mnou druhý Aleš a rozhodnuto bylo také již před posledním závodem.
Ale abych se aspoň nějak podílel na onom závodě na Studánce, dostal jsem za úkol (pravda, jsou to už tak dva měsíce zpátky...) přemapovat Studánecký les, protože v rámci zkulturnění našeho lesíka nám přibyly do lesa nové paseky, nové pěšinky a ubylo trochu bordelu. Po tom co jsem načerpal nové znalosti a zkušenosti na semináři na Renospondu, by se zdálo, že to bude hračka, ale nějaké porodní bolesti se vyskytly. Nejprve byla chyba v podkladech, pak zase chyba v termínech a když už jsem se dostal k samotné přípravě podkladů do lesa, udělal jsem "menší přehmat" a zjistil jsem to až v lese, že se mi to nějak rozjíždí a mám to celé pootočené...takže týden před samotným závodem jsem opět na nule. Naštěstí má Zelý do matury ještě hodně času, takže se mi nabízí, že si půlku vezme. Podklady stihnu tak akorát připravit a vytisknout a už zvoní u nás dole na zvonek. Vyrážíme do lesa, počasí nám přeje měrou nevídanou. Stejně tak po návratu z práce/školy druhý den vyrážíme pokračovat za slunečné modré oblohy. Po návratu z lesa naše výtvory proženu scannerem a Zelý překresluje svou část. Za dvě hodinky má hotovo, odjíždí a do práce se pouštím já. Jako poslední věc na přelomu starého a nového dne doplňuji název mapy, měřítko, kdo se podílel na tvorbě a stav. "Stav 13.3.2013", takže máme novou mapu rok starou. Přestože mapa vznikla velmi rychle, její kvalita je výborná, všechno sedí a je to výkvět pardubických map. Ale co je hlavní - nechybí tam studna jako na mapě Vesky.
Abych zjistil, jestli jsem vůbec schopen běžet, šel jsem se provětrat už v pátek na basket - koleno mne podrželo po celou dobu, takže start na sobotním middlu nebylo nutné odložit. Co ovšem nenahrávalo dobrému výsledku byla třítýdenní pauza... Byť pocitově jsem běžel velmi rychle, ve skutečnosti jsem nebyl v lese schopen utéct Jonášovi, kterého jsem doběhl už na trojce a od té doby mne uvisel až do cíle a výpis z GPSky ukázal průměrné tempo , což v tomto terénu fakt není žádná hitparáda. A když jsem si pak cestou na jedenáctku dal 40 vteřin pauzu na odlehčení, měl jsem vcelku oprávněný strach, že Aleš doběhne do cíle rychleji než já.
Nakonec ale běžel pomaleji než já a tak jsem svůj náskok navýšil. Dokonce natolik, že jsem si mohl dovolit vynechat poslední díl poháru u nás na Studánce a přitom opět po dvou letech pozvednout nad hlavu pohár pro nejrychlejšího píchače zimní sezony v Pardubicích. Shodou okolností byl tehdy aji letos za mnou druhý Aleš a rozhodnuto bylo také již před posledním závodem.
Ale abych se aspoň nějak podílel na onom závodě na Studánce, dostal jsem za úkol (pravda, jsou to už tak dva měsíce zpátky...) přemapovat Studánecký les, protože v rámci zkulturnění našeho lesíka nám přibyly do lesa nové paseky, nové pěšinky a ubylo trochu bordelu. Po tom co jsem načerpal nové znalosti a zkušenosti na semináři na Renospondu, by se zdálo, že to bude hračka, ale nějaké porodní bolesti se vyskytly. Nejprve byla chyba v podkladech, pak zase chyba v termínech a když už jsem se dostal k samotné přípravě podkladů do lesa, udělal jsem "menší přehmat" a zjistil jsem to až v lese, že se mi to nějak rozjíždí a mám to celé pootočené...takže týden před samotným závodem jsem opět na nule. Naštěstí má Zelý do matury ještě hodně času, takže se mi nabízí, že si půlku vezme. Podklady stihnu tak akorát připravit a vytisknout a už zvoní u nás dole na zvonek. Vyrážíme do lesa, počasí nám přeje měrou nevídanou. Stejně tak po návratu z práce/školy druhý den vyrážíme pokračovat za slunečné modré oblohy. Po návratu z lesa naše výtvory proženu scannerem a Zelý překresluje svou část. Za dvě hodinky má hotovo, odjíždí a do práce se pouštím já. Jako poslední věc na přelomu starého a nového dne doplňuji název mapy, měřítko, kdo se podílel na tvorbě a stav. "Stav 13.3.2013", takže máme novou mapu rok starou. Přestože mapa vznikla velmi rychle, její kvalita je výborná, všechno sedí a je to výkvět pardubických map. Ale co je hlavní - nechybí tam studna jako na mapě Vesky.
Tak to je vono! To mistrovský dílo! |
A proč jsem vlastně ten poslední PZP neběžel? Střihnul jsem si místo toho jinou taškařici.
Žádné komentáře:
Okomentovat