Už pět let (přesně od té doby, co po mně začali chtít občanku v hospodě) probíhají LuHovy Vánoce stejně. LuHo ráno vstane, zdlábne půlku vánočky, dojde na zastávku, kde ho nabere Renata a doveze ho na OSSZ do Tyršáků. Tam zaběhne PZP (se střídavými úspěchy, letos o pár vteřin za Dejvem), pak ho Renata hodí domů. K obědu si dá pořádný kotel zelňačky, po obědě zabalí dárky, podívá se na animák, který už pár let neviděl, sezobne pár kousků cukroví, k večeři sní kapra se salátem, rozbalí dárky, dá si Bráníka a jde chrnět. Na druhý den se přejí u babičky všeho možného co je k mání, aby byl vydržel Maraton (míčových her).
A na Štěpána od devíti od rána už pobíhá po tělocvičně na gymplu. Hraje se mladí a nesezdaní proti chorošům (od 35 let výše) a nerozvážlivcům (ti co do toho spadli ještě před 35. rokem života). Po půl hodinách na střídačku basketbal, volejbal a fotbal/florbal. V basketu mívali navrch vždycky mladí, ale od té doby co Aleš přešel k černým, tak už je to víceméně vyrovnané. Ve volejbale dostanou mladí vždycky na prdel. Fotbal je naprosto o ničem, v malé tělocvičně se honí za mičudou 8 lidí a další dva stojí v bráně, takže člověk neudělá krok, aniž by tam někdo nebyl. Góly padají naprosto náhodně, letos měli více štěstí mladí. Za to florbal, od té doby, co se přestěhoval z malé do velké tělocvičny, tak už občas stojí za to. Škoda toho Fialky, který mladým letos citelně chyběl v bráně. A jak to tedy letos probíhalo? Béďa sice píše, že "na počátku vedli jasně bílí", ale ono to jasné vedení bylo víceméně po celou dobu deseti až dvacetibodové, takže spíš to byl vyrovnaný souboj, ve kterém měli mladí navrch díky šťastným 4 gólům v prvním fotbale. Nejvyšší rozdíl byl 36 bodů, který ovšem ihned choroši zlikvidovali volejbalem, ve kterém deklasovali mladé o více než třicet bodů... Konečné skóre se zastavilo na stavu 418:401 pro staré, takže díky tomu, že to byl letos již 21. ročník, jsou černí momentálně (jen do příštího roku!) ve vedení 11:10.
Trocha osobní statistiky říká, že jakožto pomoc pro mladé moc úspěšný nejsem, z pěti ročníků jsem jednou vyhrál, jednou vyhrál z postele a třikrát musel svěsit hlavu, ale jelikož mne trenér v hospodě pochválila, že jsem prej hrál dobře, takže příští rok budou mít svátky zase stejný průběh.
A na Štěpána od devíti od rána už pobíhá po tělocvičně na gymplu. Hraje se mladí a nesezdaní proti chorošům (od 35 let výše) a nerozvážlivcům (ti co do toho spadli ještě před 35. rokem života). Po půl hodinách na střídačku basketbal, volejbal a fotbal/florbal. V basketu mívali navrch vždycky mladí, ale od té doby co Aleš přešel k černým, tak už je to víceméně vyrovnané. Ve volejbale dostanou mladí vždycky na prdel. Fotbal je naprosto o ničem, v malé tělocvičně se honí za mičudou 8 lidí a další dva stojí v bráně, takže člověk neudělá krok, aniž by tam někdo nebyl. Góly padají naprosto náhodně, letos měli více štěstí mladí. Za to florbal, od té doby, co se přestěhoval z malé do velké tělocvičny, tak už občas stojí za to. Škoda toho Fialky, který mladým letos citelně chyběl v bráně. A jak to tedy letos probíhalo? Béďa sice píše, že "na počátku vedli jasně bílí", ale ono to jasné vedení bylo víceméně po celou dobu deseti až dvacetibodové, takže spíš to byl vyrovnaný souboj, ve kterém měli mladí navrch díky šťastným 4 gólům v prvním fotbale. Nejvyšší rozdíl byl 36 bodů, který ovšem ihned choroši zlikvidovali volejbalem, ve kterém deklasovali mladé o více než třicet bodů... Konečné skóre se zastavilo na stavu 418:401 pro staré, takže díky tomu, že to byl letos již 21. ročník, jsou černí momentálně (jen do příštího roku!) ve vedení 11:10.
 |
| Volejbal 5 nás položil... |
Maraton 2013:
basket: úspěšnost střelby nadprůměrná, Klára o mně říká, že prý málo nahrávám, do příště zlepšit
volejbal: letos jsem si nezahrál ani jednou (hlavně díky zranění)
fotbal: neměl jsem to štěstí skórovat, ale jezdili jsme s Kroupičem po zadku a dali jsme do toho srdíčko, takže určitě dobrej výkon
florbal: práce s hokejkou sice není jako práce s buzolou děti, ale ušlo to a aj nějakého toho banána jsem tam šoupnul
zranění: tři nové zářezy na holenní kosti, dvě boule na hlavě a hlavně vykloubený palec na levé ruce (až do teď jsem netušil, k čemu všemu je ten palec potřeba...)
 |
| První zásah do kebule |
A příště už zase vyhrajem!
Žádné komentáře:
Okomentovat