34 hodin, 254 km a 52 piv - to hlásí tréninkový deník po prvním cyklu. A bude hůř.
Velkou dávku kilometrů přidalo už soustředění v Prkeňáku, další solidní várkou byla návštěva HROBu, něco málo jsem dodal na Závěru a téměř nic na školení kartografů. Zato poslední týden to opět stálo za to. Na čtvrtek jsme byli dohodnuti s řidičem Bílého auta, že by bylo dobré se zajet podívat na nočák u Nasavrk. Jak jsme se dohodli, tak jsme i udělali (až na Jurdu samozřejmě...).
Připravené byly dva okruhy - jeden bez cest, druhý už s full mapou. Zelý s Kanti(y)sem se vydali na ten cestovní, já s Bačou na bezcestový. Nechávám, kvůli neodkladné záležitosti, Baču jít prvního - navíc nemá buzolu a má bludičku, takže se aspoň doběhnem. Dalo by se říct, že jsme se doběhli - v cíli, já se všemi kontrolami, on pouze s jedničkou a půlhodinovým blouděním bažinami kolem rybníka.
Po této zkušenosti se na druhý okruh vydáváme společně. Až na dvě malá zaváhání (na trojku a pětku) to jdeme bez chyb a vcelku ve slušném tempu.
V pátek po basketu chceme návštěvu zopakovat, ale tentokrát je naopak úplně plno, takže zapadneme do nonstopu, který je hned vedle - Helenka se chce dozvědět historky ze své svatby a kdo jiný než dva střízliví řidiči by jí měli vyprávět o tom, jak Alda osahával Zelýmu lýtka a Peťan chtěl vystupovat uprostřed křižovatky.
Na neděli jsem se přihlásil na Klokana - po sedmi letech už bylo načase. Tenkrát ještě na trati H (7,5km) jsem svůj souboj s fáborky prohrál - v jednom hustníku jsem nezaregistroval odbočku a bylo po nadějích, na to abych porazil Mícu. Letos jsem sice chvíli váhal, zda se nepřihlásit znovu do H a zjistit svůj výkonnostní propad (nebo růst?), ale body do ZHL se berou jen z elity, takže jsem zvolil nakonec HE (a navíc by Jurda brečel, že to není fér, že s ním běžím stejnou kategorii).
 |
| Ready to rumble! |
Pokud jsem chtěl pomýšlet na nějaký solidní flek, věděl jsem, že za to musím vzít hned od začátku a pak už jen doufat, že to když tak aspoň dojdu. Hned v prvním kole už někoho předbíhám aniž by někdo předběhl mne, takže sebevědomí stoupá, v dalších kolech je to ještě umocněné tím, že už se na trati pohybují už i jak starší, tak i něžnější závodníci, takže je koho předbíhat, případně po kom koukat.
 |
| Průběh po 7,5 z 11km |
Na průběhu v polovině závodu kontroluju hodinky, vychází mi to těsně pod 4 na kilák, ale pověsil se mi na záda nějaký rychlonožka, takže jsem se mu snažil utéct, takže půlku třetího kola si to dávám co to jde, pak už začínám tuhnout. Naštěstí odpadl ještě dřív než já. Když vbíhám do posledního kilometrového kolečka rvu to ze všech sil a čas je toho důkazem - kilák za 3:09 občas nemám ani na dráze... Výsledky mne potěšily, nečekal jsem to. Ale hlavní je, že jsem letos souboj s fáborky vyhrál, nezabloudil jsem ani jednou.
1/11 za mnou, vzhůru do dalšího měsíce!
Žádné komentáře:
Okomentovat