Víkend plný O-akcí

Vezmu to dnes od konce - ležím v posteli a píšu článek o tom co předcházelo tomu, že ležím v posteli. A jelikož mám naspáno za celý víkend pouze dvě hodiny, tak to nebude dlouhé. Na úvod tipovací soutěž - co se stane dřív - přestanou mne bolet nohy nebo dopíšu tenhle článek? Jelikož jsem dost líný, zvažte obě možnosti:-) Tipy pište do komentářů, vítěz dostane...a nic nedostane, ale dobře mu tak!

V pátek večer proběhl letošní první basket. Sice se říká, že jízda na kole se nezapomíná, ale bohužel na házení na koš se to tak nějak nevztahuje, takže začátek vypadal jak někde na koncertu. Koncertu neproměněných šancí. Pak už se to zlepšilo, akorát chudák Žemla se ani jednou netrefil (kdyby to řekl dříve než o den později v hospodě, tak jsme ho mohli nechat si jeden koš dát, náskok jsme měli dostatečný). 

Na druhý den (ano, je to sobota) se jelo na VČP do Kramolné, kde ho připravili pořadatelé z Evopského města sportu. Zkrácená klasická nebo klasická zkrácená, to už si nepamatuju, ale bylo to poctivých deset kilometrů v pěkném, čistém lese a třemi kontrolami v popílkovišti zarostlém hustým rákosem. No to popílkoviště si mohli odpustit, já bych si pak odpustil pět minut ze svého času. Ale i tak se mi v nabité konkurenci celých osmi soupeřů povedlo uhrát první místo. A díky tomu, že se Klápa obětoval a dokončil, tak z toho budou snad i solidní body do Ranku. Díra v noze sice bolela, ale nebylo to tak hrozné, takže jsem se zítřejšího (ne, pondělí to není) půlmaratonu na Rodinkách přestal bát.

H21A i s mými postupy

Navečer jsem se upsal Helence a Honzovi, že jim budu dělat řidiče a rozvážet opilce po Mechově a Pardubkách, takže krátce před osmou odjíždím směr hospoda U Přívozu, kde fasuju klíče od Roomstera, a aby toho nebylo málo tak i s vozíkem. Ze začátku nikdo nikam jezdit nechce (ještě aby, když to měli fakt super!). Pak se zase chvíli chtělo svézt tolik lidí, že jsme je ani do dvou aut nepobrali. O to větší sranda byla otáčet auto i s vozíkem v naprosté tmě 10 metrů od Labe. Ale nic ani nikoho jsme neutopili. Jako poslední štaci vezu do Mechova Kadeho, Vesliho a Lukáše Chmelaře, který se stejně jako já chystá ráno na Rodinky, ale na rozdíl ode mne ho čeká pouze poloviční porce kilometrů...
Zajímavá zjištění z průběhu večera:

• když si objednáte třetinku Coly, donesou Vám na stůl půllitra Kofoly - no neber to;-)
• Říkat osobě ženského pohlaví "Vzmuž se!" se nemusí vždycky vyplatit, ať to myslíte sebelíp
• Nestahovat okýnko, když je poblíž Alda nebo člověk neodjede
• "Když je úplněk, je to jako, když je přes den jasno, až na to, že jasno může být i víckrát za měsíc." doslovná citace mně neznámého hosta:-D

Domů se vracím něco potřetí ráno.

Vstávám něco před šestou téhož rána. A začínám se bát toho, co mne dnes (ano, opravdu je to neděle) čeká. Sraz na Zboráku stíhám s přehledem, za necelou hodinku jsme na místě a dáváme se do práce. Vytyčit koridory, připravit start, ...chrrr...hmpf....chrrr....