MČR sprintových štafet

Nová disciplína na poli orienťáku měla premiéru na Mistrovství světa letos v Itálii a ani u nás doma v Česku jsme nezůstali pozadu a druhou zářijovou neděli se sjeli do Smiřic, kde slávisté uspořádali premiéru MČR sprintových štafet. Pro nás dospělé to zpočátku znamenalo trčet hodinu a půl v karanténě, zatímco běhali dorostenci a štáb České televize si na nich zkoušel, jak natočit odložený přímý přenos ze závodu dospělých (jak se jim to povedlo můžete zhodnotit zde). Ve chvíli, kdy jsme se začali převlékat se spustil pořádný liják, takže rázem se všichni nahrnuli pod přístřešky a plno lidí si začalo zoufat, že mají jen hladké podrážky. Když nás konečně z první karantény vypustili (s mírně komickou vložkou, kdy se Zhusta překřikoval s borcem co nás tam hlídal), přesunuli jsme se do druhé karantény. Ta už byla na shromaždišti, které bylo na místním fotbalovém stadionu. Po tom co nám Béďa sdělil pořadí v dorosteneckých štafetách (první brambora do salátu) jsme se dali do "práce" i my. Pořadí úseků žena - muž - žena - muž dávalo tušit, že startovní pole by se mělo roztrhat již hned na prvním úseku a bylo tomu tak. Bohužel pro nás se z vedoucí skupinky oddělily všechny naše ženy. Překvapivě navíc pořadí LPU štafet v cíli prvního úseku bylo opačné, než by kdokoli očekával - LPU3, LPU2 a až pak Martinka jakožto LPU1. Mně Alča předala v těsném závěsu za balíkem tří štafet, takže jsem se mohl cestou na první kontrolu vézt a mapovat dopředu.

K2

Na postupu na pětku jsem ale přehlédl "umělý" plot přes silnici, takže nastala trochu kličkovaná, ale z mého okolí tak běželi všichni. Po divácké kontrole na kopečku, na který se dalo vyškrábat jen s obtížemi, nás trať zavedla do parku, kde v křížení potkávám Chlupa, takže si říkám, že jdu docela dobře, zrychluju a kontroly v parku prolétnu jak blesk.

K16

Od poslední kontroly ve městě (viz foto) je poslední volba, a to kudy na stadion, pak už jen atletická vložka po obvodu hřiště, sběrka a cíl. Tam vysílám do boje Káťu, která nás posunuje do TOP12.

Pak už jen zafandit všem co zrovna přibíhají nebo odbíhají. Podpořit Zlosyna, který to pálil až tak, že se seznámil zblízka s hlínou v zatáčce k mapám a jít s Máňou vyklusat. Vracíme se akorát abychom viděli dobíhající vítěze - Pragovku. Za nimi bohužel stihnou doběhnout ještě Dým s Kamendou, až pak teprve Píkej, takže druhá brambora. Za ním Maroš za Opavu a pak hned Matiesko s Filipem, takže sice na kvantitu dobrý, ale kvalita zůstala 17 sekund vzdálená. Zlosyn donesl naši štafetu na pěkném 13. místě, s čímž jsem velmi spokojený. Slávisté nasadili laťku hned pěkně vysoko, tak uvidíme, jaké to bude příští rok;-)