pondělí 8. září 2014

Béčka v Maštalích

Je to teprve měsíc co jsem odsud odjel a už jsem tu zas! Přesně toto jsem mohl říkat v sobotu, když jsme dojeli na shromaždiště prvních závodů podzimní části sezony. Na louce u Proseče se právě první chystali do lesa na klasiku v Toulovcových maštalích, zatímco mně ještě zbýval čas na pořádnou svačinu. Bylo jí třeba - parametry slibovaly solidní kus práce a jak známo, údolí v maštalích jsou sice krásná, ale taky prudká a dosti hluboká.
Když jsem doma studoval startovku, trochu jsem si zoufal, že Šéďa jde o interval přede mnou a ne za mnou, že bych se s ním mohl třeba i kontrolu (nebo i dvě, když by měl zrovna špatný den) svézt, ale stejně by mi to bylo nic platné - nepřijel. Na druhou stranu - aspoň bude víc bodů do Ranku. Hned na trojku je vcelku zásadní volba, kterou volím sice správně, ale ve Vranicích u hospody U Toulovce zjišťuju, že pěšina kudy chci běžet je přehrazená plotem, takže si přidávám metry navíc a dostávám minutu. Není to bohužel poslední klička navíc, kterou během závodu vytvořím, byť ty další jsou způsobeny mou leností a plánem kochat se nádherou zdejší přírody.
Nakonec těch minut navíc nasbírám oproti Ludvovi devět a můj čas těsně překročí hranici sta minut. Cestou na předsběrku navíc začalo solidně lejt, takže dobíhám solidně promrzlý. Po tom, co ze sebe udělám zase člověka vezmu Jurdu na narozeninové pivko a jdeme fandit na doběh. Pak už jen zatleskat nejlepším, předat Jurdíkovi diplom za získání A licence na příští rok a můžeme vyrazit na cestu dom.
V neděli je shromaždiště na stejném místě, ale běží se middle. Ještě než se vydám na svůj start, dobíhá Noga s časem pod 37 minut, cestou na start ho míjím, jak se vyklusává a tvrdí mi, že za 35 a půl to jde dát. Tak možné to určitě bylo, ne tak ale pro mne. Začátek je naštěstí jak pro dvanáctky pěkně po cestě, takže se rozbíhám a až do osmé kontroly jdu rychle a prakticky bez chyby. Pak začíná přicházet mírná únava a i pár malých a jedno větší zaváhání na K14. Vše ale korunoval postup na 18. kontrolu, kde si přidávám ke svému času naprosto zbytečně minutu navíc. V cíli tak ztrácím 3 minuty na vítěze. A byť jsem čekal víc, tak to ve výsledku nebylo tak zlé.
Navíc prvních 20 minut se mi běželo lehce, takže s výhledem na příští víkend to začíná vypadat dobře. V úterý ještě potrénujeme na dráze, šoupneme tam pár sprintových úseků na Dukle, no a pak už jen počkat, kam mne Žloutek postaví, jestli to bude záloha nebo až dozadu, do obrany.

Žádné komentáře:

Okomentovat